Текст песни Poustevník

Rubáš mrazu obchází krajinu Vkrádá se do hloubky lesa První zmrazí spadané listí podzimu Dál mezi stromy pokracuje jeho cesta Les svažuje se stále víc do hloubky Bezedný jako trychtýr Pomalu krácím opadanou alejí Zbídacený, opuštený rytír Jeho knihy jsou kura starých stromu Denne obchází kolem nastražených pastí Mnohokrát je jeho bledá plet Zbarvena rudou krví Ale skryta pod chomáci vlasu a vousu - poustevník Tlusté stromy, podmácené koreny Mezi krovinami vidím chatrc Prolámaná okna, komín zborený Presto obydlená poustevníkem Mlcky sedí, nechává do sebe vstoupit mráz Vubec nic nevnímá Pustý, jak vetrem ošlehaný sráz Náhle však Krista proklíná: "Ta bestie už zcela strhla lid Odvráceni od prírody, odvrhli vlácnost Už navždy ztratili cit Šum stromu, dešte, vnímat prírodu" Popadne náhle kus masa Sušené maso lesní zvere trhá zubama Zahalen do prírodních cáru Vdechuje vítr, rubáš mrazu