Strach کے بول

Dech je to, co si uvìdomuješ stejnì jako, bolest svou i nìkoho druhýho tváøíš se, že nic a pøitom všechno Hnis a smrad, šílenství nahlodaný kosti, tvejch myšlenek Svìtlo je bílé nebo žluté nevím, asi je bez barvy ne, nìkdy je žluté jindy èerné vždy je to stejnì jedno Èeho se bojíš, to kdyby jsi vìdìl smrt, prázdnota, nic to jsou jenom pojmy v prostoru èasu jak zvláštní, tvùj èas je uzavøen Chodíš do práce a z práce takovej divnej kolobìh vèera sis objednal místo v rodiným hrobu není to pøíliš brzy Hnis a smrad, šílenství nahlodaný kosti, tvejch myšlenek