Postavy Z Obrazů 歌词

Na konci města ten starej dům Jak odedávna smutně prázdnej by tu stál A v něm ty místa prošvihlejch dnů Ve spletích pavučin jen prach na vítr čekal Vnímám proužek světla jako mečem by tu po mně sjel To z obrazů v zářI jak procesí davy postav na mě míří Sbírám kousek odvahy jak ubránit se hrozbě těl Krev zbíhá mi z tváří jak sloup rázem v zem sem zkameněl Dávno se říká ten starej dům Se smutným hájemstvím si vzal co někdo vzýval Pověry míchaj sta bludnejch snů Kam paměť sáhne tuhle dávnou pověst skrývá Vnímám proužek světla jako mečem by tu po mně sjel To z obrazů v zářI jak procesí davy postav na mě míří Sbírám kousek odvahy jak ubránit se hrozbě těl Krev zbíhá mi z tváří jak sloup rázem v zem sem zkameněl Ve snách jak tápu tmou Jak zkouším únik najít Kam sáhnu pár rukou Snad toužím vůbec nebýt Vnímám proužek světla jako mečem by tu po mně sjel To z obrazů v zářI jak procesí davy postav na mě míří Sbírám kousek odvahy jak ubránit se hrozbě těl Krev zbíhá mi z tváří jak sloup rázem v zem sem zkameněl Vnímám proužek světla coby paprsek tu po mně sjel To z obrazů v zářI jak procesí davy postav kolem víří Sbíhám kloužu po schodech a snažím se probít se ven Dav vláčí mě zpátky jsem přízrak navěky do obrazu uvězněn Vnímám proužek světla jako mečem by tu po mně sjel To z obrazů v zářI jak procesí davy postav na mě míří Sbírám kousek odvahy jak ubránit se hrozbě těl Krev zbíhá mi z tváří jak sloup rázem v zem sem zkameněl